Diskuse s návštěvníky

Na této stránce si můžete pročíst zodpovězené dotazy. Pokud máte další náměty či zkušenosti, které by mohly být ostatním užitečné, pošlete mi je z části kontakt.

Strach ze života a smrti

Pavlovka, 27.06.2006

Dobrý den,

chystám se podstoupit regresní terapii, protože jsem se dostala pomocí metody konstalací do bodu, který mi naznačil, že moje problémy mohou zasahovat do minulých životů. Mám ale z regrese strach. Jaký bude průběh, abych se z takového zážitku "nezbláznila" atd.
Je mi 27 let, moje problémy začaly již v dětství, maminka říkala, že se od mě nemohla vzdálit, neustále jsem pláčem vyžadovala její přítomnost. Zjevně jsem se necítila pocit bezpečí. Jsme s bratrem dvojčata, porod byl velmi těžký, já jsem šla první. Maminka před námi dvakrát potratila. Vztahy s otcem nebyly harmonické, jsou rozvedeni, otec se znovu oženil.
Na základní i střední škole jsem se stranila kolektivu, neměla kamarády, nevěřila jsem, že by mě někdo mohl mít rád. Vše jsem řešila jídlem.
Byla jsem ale nesmírně houževnatá a podařilo se mi odjet bna VŠ do Států dvakrát. Naplnila jsem si svoje ambice z cestování, ale neustále byla vlastně nešťastná. Nevěřila jsem si, neustále jsem kontrolovala svoje chování, chtěla jsem být jako ostatní, záviděla jsem lidem, jak žijí, srovnávala jsem se a dostávala jsem se do stavů, kdy jsem jednala jako posedlá.
Vše vyvrcholilo v roce 2003, kdy jsem odjela na rok do Austrálie. Zamilovala jsem se velmi harmonickým způsobem, ale nevěřila, že by mě ten muž chtěl. Potlačila jsem v sobě veškerou lásku a rozjely se mi deprese.Zní mi to jako pěkné sobectví.
Jakmile mě někde začalo bolet, hned mě napadlo, že trpím rakovinou.
Nyní jsem zatím bez depresí, ale opakovaně mám úzkosti, nevěřím si, nevím, co budu v budoucnu dělat, nevěřím, že mě má někdo rád. Metodou konstelací jsem zjistila přítomnost dyskarnáta a ulevilo se mi.
Nyní jsem zažila před usnutím stav, kdy jsem se nemohla pohnout, jako by mě někdo držel na posteli a ruka sdlouhými nehty mi přejížděla po levé paži. Celý život mám obavy z tmy a když jdu někde sama, bojím se, že mě někdo přepadne a znásilní.
Dostala jsem se až k bodu, kdy tyto strachy ze života a smrti chci řešit regresí. Mám ale obavy vzhledem k pocitům viz. nahoře ruka atd., že její průběh může být velmi dramatický. Můžete mi poradit, jestli je regresní terapie opravdu metodou, kterou mohu pro svoje problémy zvolit a jak její průběh zvládnout, abych si např. zážitky nepřenesla do nynějšího života? Děkuju Pavlovka

Re: strach ze života a smrti

Dalimila Valdová, 27.06.2006

Dobrý den.

Myslím, že pomocí regrese můžete spoustu svých problémů zvládnout, včetně otázky přivtělené duše. Nechci teď rozebírat vaše jednotlivé problémy, ale bylo by dobré se v nich trochu více orientovat, třeba tak, že si je sepíšete, např. strach ze smrti, úzkosti, nedůvěra k lidem, přejídání ... V regresi je pak možné řešit je postupně, pěkně jeden za druhým.

Co se týká obav z regrese, zeptala bych se vás, jak ten strach začal. Třeba jste něco "dramatického" četla, či od někoho slyšela... Někteří lidé straší regresí, ale když se jich zeptáte, co o ní vědí, zjistíte, že skoro nic. Při regresi se neděje nic jiného, než že si lidé vybavují své traumatické prožitky z minulosti a zpracují je tak, aby potíže zmizely. Nemusí se hned jednat o minulé životy. Mnohdy je např. potřeba zpracovat dětství, narození, prenatální období... Ale i když se najde příčina v minulém životě, není to žádné drama. Je to nepříjemné, to ano, protože hledáme traumata, ale jen do té doby, než dojde k odreagování. A to je při sezení celkem brzy. Také záleží na terapeutovi. Pokud jste slyšela o nějakém, kde se lidé při terapii válí po zemi, křičí, svíjejí se ap., tak je to chyba terapeuta!!! Bohužel i takoví se najdou. (Proto mám na www jakési desatero, které vám může pomoci při hledání terapeuta).Taková dramatizace ale není potřebná. Sezení může probíhat naprosto spořádaně a klidně. Klient sedí a své prožitky slovně reprodukuje, přitom ho třeba trochu bolí ruka, ale ne tak, jak když si ji ve skutečnosti zlomil.

Nevím, co myslíte tím, že byste si zážitky z regrese přenesla do nynějšího života. Pokud vás třeba bolí ruka a příčina je v 15. století, tak ta bolest je už "přenesená" když na terapii jdete. Proto ji také vyhledáte. Pak si třeba vybavíte, že jste si ji zlomila při pádu z koně, pak vás ruka přestane bolet. Zjistíte, že jste se nedržela a díky tomu došlo k pádu. Co by se mohlo "přenést" do nynějšího života?... Třeba poučení, že při jízdě na koni je dobré se držet. Na tom není nic špatného, naopak. Možná jsem nepochopila, co máte na mysli. Napište to nějak konkrétněji, třeba na příkladě. To je nejvýstižnější.

Dalimila Valdová

Re: strach ze života a smrti

Dalimila Valdová, 28.06.2006


Pokud vás někdy někdo v minulosti zabil, tak to už vaši psychiku ovlivnilo. A teď se to projevuje např. tak, že máte strach ze smrti, bojíte se večer za tmy jít parkem sama ap. Jenom zatím nevíte proč. A když to v regresi zjistíte, tak po opakovaných průchodech touto událostí dojde k odreagování a strach zmizí. Není to tak, že něco "zahlédnete", polekáte se a jdete od toho. To byste se pak mohla cítit špatně. Ale po dobře provedené regresi, kde nechybí odreagování se nakonec zasmějete a je po strachu.

Potkáte se jen s věcmi a lidmi, příp. jinými bytostmi, které jste už potkala. Je to opětovné prožívání toho, co už jste prožila. Nic jiného. Žádné jiné věci se tam neobjeví. A "to", co vás drželo v posteli, jak píšete, bude zřejmě nějaká bloudící duše. Tyto situace někdy vypadají hodně dramaticky, ale zkuste se na ni dívat ne jako na nepřítele, ale na svým způsobem nešťastnou bytost, která hledá pomoc. Když ji pomůžete, pak už vás nebude v noci chytat za ruku a budete spokojené vy i ona.

Dalimila Valdová

Re: strach ze života a smrti

Pavlovka, 28.06.2006



"Přenést" si zážitky z regrese do života - tím jsem myslela, že pokud by byly tyto zážitky traumatické- např. zjistím, že mě někdo v minulosti zabil, ovlivní to mojí psychiku v běžném životě.
A ta obava z regrese pramení z mého strachu. Když jsem mu vystavena každý den a potom jsem si zažila ten okamžik, kdy mě někdo nebo něco drželo na posteli a přejíždělo rukou po mé levé ruce, mám obavy s kým nebo s čím se potkám během regrese, abych to unesla, abych to zvládla.
P.

Ing. Dalimila Valdová, dalina@regrese.cz