Diskuse s návštěvníky

Strach z jidla

Ondráčková, 6.04.2003

Váľená paní inľenýrko,

obracím se na Vás s prosbou, mám 6-letou dceru,která se narodila
ve 34.t. těhotenství s porodní váhou 1,90 kg. Od narození s ní byly
problémy s jídlem.

Před rokem se mi změnila den ze dne. Dívala se na pohádku o čertech
a potom nic jiného neměla v hlavě, neľ čerty, nespala, nejedla, brečela a
měla hrozný strach z čertů, aniľ by se s nimi někdy přímo setkala, nebo
jsme ji někdy vyhroľovali. Naopak, slyąela na sebe jen chválu a zastávám
názor, ľe děti zlobit musí. Nakonec to vystupňovalo aľ ke konzultaci
s psychologem, brala nějaké kapky, vąe se během měsíce urovnalo a
velice se změnil její vztah k jídlu, nebylo lepąího dítěte na jídlo neľ ji.

Jako předąkoláka jsem ji dala do ąkolky, kde se ji od začátku moc lí-
bilo, učitelky nevěřily, ľe by někdy nechtěla jíst. Teď byly na ąkolce v pří-
rodě, kde se 3. dne dostala do úzkosti a přestala jíst a zřejmě tam
chytila střevní katar. Po návratu jsem díky průjmu a zvracení nevěnovala
velkou pozornost tomu, ľe odmítá jídlo, stejnak byla na dietě.
Ve ąkolce uľ nejedla, brečela a povídá, ľe se tam hrozně bojí, aby nevi-
děla ani trochu jídla.Jíst nechtěla ani doma, ale to se zlepąilo.
Učitelky tomu nemohou ani uvěřit, přestala navazovat i kontakt s dětmi.

Vzhledem k tomu, ľe jsem na MD, chtěla jsem ji ze ąkolky nechat doma, nedoporučují mi to, prý to přejde samo. Mohu tomu věřit?
Sama vidím, jak je stresovaná a nechci ji v tom dlouho nechat, jak ji,
ale pomoci, nevím. Vysvětluji pořád dokola.

Pani inľenýrko, mohu Vás poprosit aspoň o názor či radu, jak se orien-
tovat v dané situaci.

Předem děkuji a jsem s pozdravem

Ondráčková


V Ml. Boleslavi 6.3.03