Diskuse s návštěvníky

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 28.04.2005

Psychoterapie
Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Ivana Škodová (Psychologie Dnes 3/2005)

Rychle a jednoduše se zbavit problémů skrze znovuprožití traumat z minulosti – tuto lákavou představu nabízejí lidem takzvaní regresní terapeuti. Jaké jsou však výsledky jejich metody?

Mnoho psychologů se netají svým nadšením pro regresní terapii a my jsme si na našem interním semináři v CPPS položili otázku, jak je to možné. Odpověď jsme hledali v různých dostupných zdrojích od internetu až po odborné časopisy, konzultovali jsme se specializovanými pracovišti, jedna kolegyně se s námi podělila o zkušenosti z výcviku v regresní terapii.
Na úvod chceme upřesnit, že v kontextu regresní terapie se pojem regres používá ve významu návratu do minulých životů (případně prenatálního vývinu) takže by bylo skoro přesnější mluvit o reinkarnační terapii. Zjistili jsme, že regresní terapie se v principu shodují – všechny slibují emoční uvolnění na základě znovuprožití traumatu z minulých životů či z prenatálního období, liší se jen v metodě a v technikách, jakými k tomuto cíli klientovi pomáhají (hypnotická, nehypnotická či vizualizační metoda, bdělé snění, auditing, regresní analýza…). Rozdíly jsou i v délce trvání jednoho sezení: od 2 až do 12 hodin.
Například nehypnotická regresní terapie podle Bryna Jameisona ze Spojených států a J. E. Sigdella ze Švýcarska představuje podle interních materiálů, které dostávají účastníci výcviku, „…emoční uvolnění skrze návrat do minulých životů… prožité jako určitý druh vědomého snu, při němž se necháváme vést svým vyšším Já. Konec terapie vnímáme po 4–5 hodinách jako očišťující světelný zážitek – Světelnou koupel.od roku 1968 bylo provedeno více než 50 000 vrácení do minulých životů bez použití hypnózy a zkušenosti ukazují, že na rozdíl od terapií s použitím hypnózy, je zcela bez nebezpečí“. Výcvik v uváděné metodě na Slovensku vede Monika Šindelářová, trvá dvakrát tři dny, nevyžaduje odborné psychologické vzdělání a absolvent je považován za vycvičeného regresního terapeuta, který může vykonávat tuto terapii.
Po zjištění těchto skutečností v nás regresní terapie vzbuzovala ještě větší pochybnosti. Pátrali jsme dál a narazili na hlubinnou abreaktivní terapii (HAP) inženýra Dragomireckého, která nás znepokojila mimo jiné i pro svou spjatost s dianetikou, spojovanou se Scientologickou cirkví. Tato u nás neregistrovaná církev je v odborné literatuře považována za manipulativní společenství působící v mnoha státech, usilující o vliv v politickém a ekonomickém životě (Macháčková a Dojčár, 2001).
Kdo je Andrej Dragomirecký?
Podle údajů zveřejněných na www.spaceinfo.cz se Andrej Dragomirecký narodil roku 1932, žije v Praze a přednáší na katedře psychologie ČVUT (zřejmě jako externí pracovník). Na internetových stránkách ČVUT je uvedený pod předmětem psychologie – jednoho z povinně volitelných humanitních předmětů (vedle filozofie a historie). Napadlo nás, jak je možné, že na vysoké škole přednáší psychologii člověk bez akademického psychologického vzdělání !?
Mimo své aktivity na ČVUT je inženýr Dragomirecký (někde uváděný jako Dragomireckij) zakladatelem občanského sdružení Česko-slovenská společnost pro hlubinnou abreaktivní terapii a Společnosti aplikované filozofie. Cílem těchto společností je odborná výchova auditorů a propagace myšlenek obsažených v dílech Lafayetta Ronalda Hubbarda –zakladatele Scientologické církve a autora dianetiky, „moderní vědy o duševním zdraví“.
Andrej Dragomirecký napsal dvě publikace s psychologickou tématikou: Hlubinnou abreaktivní psychoterapii – základy teorie a praxe (Praha, Stratos 1992) a Informační teorie psychiky (Praha, Stratos 1994). V Hlubinné abreaktivní psychoterapii Dragomirecký uvádí, že celá jeho terapie má s určitými odchylkami původ v dianetice.
Dianetika L. R. Hubbarda byla vydána roku 1950. Na jejím základě vznikla dianetická centra, v nichž se auditoři (terapeuti většinou bez psychologického vzdělání) věnují auditingu – sezením, na nichž dostávají klienta do mírně hypnotického stavu, v němž se jej pomocí speciálních příkazů snaží přivést k tomu, aby opakovaně prožíval své negativní zážitky. Auditovaný člověk většinou drží detektor lži a všechny jeho zážitky jsou podrobně zaznamenávány a archivovány. Cílem je zbavit se takto všech zábran mysli i negativních emocí a stát se tak zvaným clearem (Růžička, 1998). Podobně píše i pan Dragomirecký v Hlubinné abreaktivní psychoterapii: „…praxe HAP nasvědčuje tomu, že člověk prožívá ne jeden, ale mnoho životů za sebou tak, jak o tom hovoří některé východní duchovní nauky, které reinkarnaci pokládají za něco samozřejmého. Podobně se vyjadřovala i křesťanská bible ještě předtím, než na přání císaře Justiniána a ve spolupráci s papežem Vigiliem byly asi v roce 555 po Kristu informace o reinkarnaci odstraněny.“ Toto tvrzení nám přišlo zavádějící hned z několika důvodů. Konzultací s teologicky vzdělanými lidmi se naše pochybnosti potvrdily: za prvé ani v rukopisech vzniklých před rokem 555 zmínky o reinkarnaci nejsou a za druhé: o zásadních biblických naukách rozhodovaly koncily a nikoli jednotlivci – ani císař nebo papež nemohli do přepisu textu zasahovat. Krom toho neexistuje historicky ověřená zmínka o tom, že by nějaký koncil měnil text Bible.
Usuzujeme, že Dragomireckého tvrzení mohlo vzniknout zkomolením toho, že na Konstantinopolském koncilu, který roku 553 svolal císař Justinián, se diskutovalo o Origenově učení. Origenes byl křesťanským učencem, který věřil v preexistencii duše ve smyslu inkarnace do těla. V žádném případě však nešlo o opakovanou inkarnaci! Koncil navíc některé části Origenova učení odsoudil. Nešlo tedy o reinkarnaci a už vůbec o změnu biblického textu. Výše citované tvrzení inženýra Dragomireckého proto považujeme za pseudoargument, který má vzbuzovat dojem křesťanského prazákladu HAP. Domníváme se též, že by bylo seriózní, aby autor tak závažného tvrzení přesně citoval původní znění odstraněného textu z Bible a uvedl přesný pramen z něhož čerpal – v této podobě jeho tvrzení nemá žádnou výpovědní hodnotu.
Vyléčíme vše
V rámci Společnosti aplikované filozofie A. Dragomirecký pravidelně organizuje 3–7 denní kurzy. Psychology varuje, aby hlubinné abreaktivní psychoterapii (HAP) nepřipisovali své dosavadní odborné psychologické poznatky – laici podle něj tuto chybu nedělají, což je jako „terapeuty“ předurčuje k většímu úspěchu. Zajímalo nás proto, kdo jeho kurzy absolvoval – a kdo tedy jeho „terapii“ provádí. Na www.volny.cz/jhavelka jsme našli seznam obsahující 79 terapeutů HAP – 19 z nich mělo vysokoškolské vzdělání. Vysoké vzdělání tedy není ochranným faktorem před působením vědecky neověřených, sporných teorií a léčitelských praktik. Zjistili jsme, že mnozí lidé z uvedeného seznamu inklinují i k dalším sporným léčitelským metodám, například kineziologii, reiki či astrologii.
Na www.volny.cz/psychoservis Dragomirecký uvádí, že HAP je účinná všude, kde je príčinou trauma prožité v minulosti, což jsou podle něj neurotické a psychosomatické obtíže, psychózy, deprese, pocity bezmocnosti, vztahové problémy, stres, fobie, bolesti, alkoholismus, toxikománie i sexuální deviace. Podmínkou úspěšnosti léčby je dobře připravený auditor, který má zvládnuté vyšší stupně výcviku.
Neodpustíme si poznámku, že různé sporné a šarlatánské metody se vyznačují právě prohlašováním o své všemocnosti, zatímco jednotlivé odbory klasické medicíny a psychologie se snaží přesně diagnostikovat, najít příčinu onemocnění a následně specifikovat co nejúčinnější terapeutické metody se zaměřením na konkrétní problém.
Inženýr Dragomirecký považuje za nevhodné použití HAP pouze u matek ve vyšším stupni těhotenství, protože „by to mohlo nějakým způsobem nevhodně ovlivnit plod …není jisté, že u dítěte by došlo k abreakci právě tak, jako u matky.“(!) Za zbytečné Dragomirecký považuje aplikace HAP u lidí pod silným vlivem farmak či alkoholu a podobně. Zvlášť negativně podle něj působí psychofarmaka, léky proti bolesti a nespavosti… Z hlediska HAP je potřeba přestat lék brát – a to na delší dobu (někdy i měsíce). Toto doporučení v nás vzbudilo vážné znepokojení. Uvědomuje si pan inženýr, že zoufalému nemocnému člověku, který se chce vyléčit jeho metodou, takto nepřímo doporučuje vysadit léky? Tuší, že náhlé přerušení léčby psychofarmaky může vyvolat relaps onemocnění?
Přesnější údaje o úspěšnosti a účinnosti terapie pan Dragomirecký nikde neuvádí, statistická data neposkytuje. Odmítá to s odůvodněním, že výzkum je finančně náročný a on na něj navíc nemá čas. Za objektivní důkaz účinnosti a efektivnosti své terapie považuje v knize uváděné příběhy ze své „terapeutické praxe“. Ty jsou však postavené výhradně na subjektivních výpovědích lidí, které pan inženýr „léčil“. O objektivitě zde nemůže být ani řeč – vždyť může jít o iluze, fantazie, případně i halucinace. V úvahu připadá i syndrom falešné paměti.
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č.3

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 28.04.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
1.4.2005 22:06:53
Autor:
Antonín Baudyš jr.


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Z článku jsem pochopil, že paní autorka o Hlubinné abreaktivní psychoterapii neví nic víc, než to co zlouskala z webů, mimochodem i z mého.

Dále jsem z článku pochopil, že s Hlubinnou abreaktivní psychoterapií nemá osobní zkušenost, kromě toho s ní nemá ani zkušenost zprostředkovanou.

Proč o ní potom proboha píše? Proč takový článek otiskuje odborný časopis?

V duchu se na článek i na situaci, kterou popisuje, rozpačitě usmívám. Protože zatímco řešíte, že jsme šarlatáni a příznivci pochybných nauk, Váš svět se i s Vaší psychologií rozpadá. Na tento proces nemáte smysluplné recepty. Alespoň se tedy navážíte do druhých. Máte k dispozici univerzity, nakladatelství, časopisy ... je Vám to na nic.

Pokud by si paní autorka potřebovala zkušenost nebo informace doplnit, nabízím jí setkání popřípadě ukázkové sezení. Protože se s předsudky zatím nikdo daleko nedostal, stejně daleko se nejspíš dostane ona.

Zatímco absolventi psychologie na FFUK zastávají druhořadé profese, za námi chodí lidé. To by mne na straně absolventů psychologie možná také iritovalo. Na vině však dané situaci nejsme my. Na vině nejsou ani studenti psychologie.

Ptám se co bude následovat? Zakáže nějaká lobby naši činnost jako škodlivou? Podmíní výkon terapeutické praxe pětiletým studiem Vašich inteligentních škol? Na které se stejně nelze dostat? Stoupne tím zájem o "vědeckou psychologii?" Začnou potom lidé své problémy řešit návštěvami u Vás? Abyste si po jejich odchodu povzdechli, "zase jeden cvok?"

A poněvadž v článku není ani na co reagovat, tento svůj komentář končím.

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 28.04.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
14.4.2005 18:13:57
Autor:
Andrej Dragomirecký


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Paní autorku článku snažně prosím, aby si mou knížku Informační teorie psychiky prostudovala a potom aby mi poukázala na všechny bludy, které tam jsou. Věřím, že se svým bystrým postřehem to snadno zvládne. Pokud ji to bude zajímat, budu jí moci brzo věnovat tutéž publikaci v novém vydání, na mnoha místech zásadně vylepšenou.
Má pravdu v tom, že pokud někdo na sobě delší dobu pracuje a odbourává si následky trumat ze své minulosti, jeho myšlení se změní, právě tak i prožívání a chování. Myšlení se stane racionálnější, chování přirozenější, prožívání intenzivnější a také svým způsobem realističtější.
Také by nám mohla paní autorka říci, víc o tom, co ví o dianetice, případně scientologii - například kolik původních knih L.R.Hubbarda prostudovala a co jí to dalo.
Rád bych také upozornil, že jedna věc je, že teoreticky lze Hlubinnou abreaktivní psychoterapií zvládnut velký rozsah nejrůznějších problémů, druhá věc je, že toho je schopen jen velice kvalitní psychoterapeut. Takový, který má sám minimum aberací a dobře zvládá teorii. V žádném případě ten. kdo jenom týden seděl na nějakém kurzu. A něco opačného jsem nikdy a nikde netvrdil! Regrese se dnes ve světě snaží dělat mnoho lidí, ale jen velmi málo z nich je dělá dobře a se znalostí teorie. Příkladem opaku je např. jedna psycholožka, která o své práci s klienty napsala i knížku. V ní na jednom místě konstatuje, že když její klienti byli šokováni tím, co si ze své minulosti vybavil, musela je pak posílat ke své známé psycholožce, aby je "dala do pořádku" – to je ovšem jen veřejně publikovaný doklad toho, že paní doktorka nedělá tu práci tak, jak by měla, že nezná teorii. Jinak by se jí to nestávalo!
Co se týče zmiňovaných ruských prací - vlastním originál jedné knihy G.I.Šipova. Nevyšla v žádném obskurním sborníku, ale vydala ji Ruská akademie vě+d. Kdyby paní autorka chtěla, oxeroxuji pár stránek a pošlu jí je. Může se k nim vyjádřit. Jinak by mne docela zajímalo, ve kterém "obskurním časopise" byla práce G.I. Šipova publikována. Můžete mi to paní Škodová sdělit? (Poznámka: Nezajímá mne, co kdo psal o jeho pracech, ale to, co psali sami autoři Šipov a Akimov!)
Snad na závěr citace ze slovníku cizích slov: Šarlatán je člověk, který předstírá znalosti, které nemá.

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 28.04.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
15.4.2005 20:59:40
Autor:
Dalimila Valdová


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Představuji si, že celou zde uvedenou „práci“ napsal student střední školy, ve které jsem několik let působila. Při čtení těchto věcí jsem byla zvyklá sledovat, jestli dotyčný pochopil dané téma a nedopouští se hrubých chyb.
-První výhradu bych měla k tomu, že se jedná o shluk různých nesouvislých útržků z internetu (studenty označovaný styl klik sem, klik tam).
-Dále bych mu vytkla to, že hned na začátku nepřesně formuluje, že pojem regrese se užívá v souvislosti s návraty do minulých životů. Souvisí to s návratem do minulosti, třeba jen týden staré. To přece není minulý život.
-Pokud by uvedl o někom faktické údaje jako např. rok narození, zaměstnání, trvala bych na tom, aby to byla přesná aktuální data. To jsou věci snadno ověřitelné. Hrubá chyba! A hned následuje další v podobě uvedeného starého názvu občanského sdružení.
-Pokud by student citoval „dílo“ autora, nemělo by chybět podstatné. V tomto případě chybí zmínka o Dragomireckého „Psychoterapii I“ (2002). Asi jako kdyby u B.Němcové chyběla „Babička“.
-Dále bych měla vážné výhrady k pojmům „vysoké vzdělání“ (je také nízké vzdělání?), odbory medicíny (ROH?).
-Nemám ani odvahu vyjádřit se k obsahu. O čem to vlastně student píše? Jaké je téma? Řekla bych, že mne chtěl okouzlit citací jmen a pojmů, ale nestalo se.
Jedno vím jistě. Kdyby snad chtěl student článek publikovat v odborném časopise se souhlasem školy, od našeho ředitele by se mu dostalo sdělení, ať dané téma nastuduje a zkusí to znovu.

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 28.04.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
21.4.2005 18:14:58
Autor:
D. Pluhařová




Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Dobrý den paní Škodová.
Chtěla bych se podělit o mou zkušenost týkající se HAP, protože se mi zdá, že článek není objektivní. A to je velká škoda.
Mám s touto metodou osobní zkušenost, jsem tedy jeden objektivní důkaz se svou subjektivní výpovědí. Jsem jedna z těch, kterou pan inženýr Dragomirecký léčil. Léta jsem hledala pomoc u lékařů, kteří mě mých potíží nedokázali zbavit, jen je utlumit. Hledala jsem tedy jiné varianty, až jsem se dostala k tomuto pánovi. Po pár sezeních mě celkem jednoduše mých potíží zbavil a umožnil mi žít plnější a spokojenější život. Mimo to již nemusím brát kvanta prášků, které mi nabízela jako řešení současná medicína, tudíž se ulevilo i mému tělu. A je mi jedno zda to byla fantazie, iluze, halucinace či syndrom falešné paměti. Pro mě, jako pro člověka, je nejdůležitější že jsem se svých potíží zbavila. I touto cestou chci ještě jednou panu inženýrovi poděkovat. Lékaře však proto nezavrhuji, protože se mnou určitě dělali to nejlepší co mohli. Tento článek mi však připadá jako popisování života v určité zemi nebo městě, kde k dispozici byla pouze mapa, ne však vlastní cesta do těchto míst. A jen podle mapy je určitě těžké o těchto místech psát. Ale když se do určité země či města vydám, pak můžu podat více přesnějších informací. Pro mě byla regrese nová zkušenost, zajímavý zážitek, otevřela mi nové obzory a především mi pomohla. Než jsem se odhodlala jí vyzkoušet, tak mi to trvalo osm let. Dnes si s odstupem času říkám, že jsem byla bláhová když mi to trvalo tak dlouho. Asi mi v tom bránily moje předsudky a nedůvěra k něčemu novému.

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 28.04.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
27.4.2005 10:35:38
Autor:
Ing.Jiří Mareš


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Vážená paní Škodová,
po seznámení s Vaším článkem v časopise Psychlogie Dnes 3/2005 jsem byl šokován, jak Vy, jako osoba s vysokoškolským psychologickým vzděláním můžete se propůjčit k napsání takových "slátanin".
Možná proto,abyste znevážila prakticky celoživotní, podle mě (na základě osobních zkušeností,jak uvedu dále)prospěšnou práci v oblasti alternativních léčebných postupů ing.Dragomireckého a nebo píšete na něčí objednávku,komu vadí "kacířské" postupy uvedeného pána.
Je dále smutné, že Vy jako člověk s akademickým psychologickým vzděláním před napsáním tohoto článku,jste si ani nedala práci zjistit,jak to s činností a zejména praxí u ing.Dragomireckého,sice vysokoškolského elektrotechnického vdělání,ale podle Vás "nepsychologa"(který do toho nemá co
mluvit)opravdu je,jaké má ověřitelné výsledky,promluvit si s lidmi,kteří u něho hlubinnou terapií prošli a také si promluvit s ním samým.
Možná byste zjistila,že ing.Dragomirecký pracoval dlouhá léta jako výzkumný pracovník na psychiatrické klinice v Praze,takže mohl zkoumat a ověřovat si prakticky,jak "jeho" terapie funguje a jaké má výsledky.Já sám jsem se seznámil osobně s ing.Dragomireckým před cca 20 lety,prošel jsem "jeho regresemi" a dnes s odstupem času vidím,že to byla událost,která radikálním a pozitivním způsobem změnila můj život.Podrobnosti jsem ochoten kdykoliv doložit.Mně na celé věci ani nevadí,že ing.Dragomirecký vychází z myšlenek R.Hubbarda či jiných autorů,pro mě je důležitý výsledek.Ten já,na základě osobních zkušeností mohu jednoznačně pojmenovat jako pozitivní.I má další osobní zkušenost,kdy věhlasní doktoři si nevěděli rady s mou,po několika punkcích stále se zvětšující se "boulí" na lokti a po regresi u ing.Dragomireckého tato "záhadně" zmizela,jen potvrzuje pozitivní přínos metody, kterou ing.Dragomirecký aplikoval a rozšířil.
A o tom to je.
Zdraví Vás ing.Mareš

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 26.07.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
21.5.2005 17:03:31
Autor:
Ing. Miroslav Kokinda


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Vážená paní Škodová,

dovolil bych si předeslat, že mě osobně Váš článek nikterak nepřekvapil; zrcadlí se v něm typický přístup lidí, kteří si osobují právo bagatelizovat a znevažovat práci jiných, přestože jí nerozumí a ani se nenamáhají jí porozumět. Nebo se snad četbou rádoby vědeckých studií
a konzultací podujatých osob můžeme přiblížit pochopení jevů, které jsou mimo dosah našeho běžného vnímání? Jak to výstižně vyjádřila autorka jednoho z předchozích příspěvků k této diskusi - mapa není území. K tomu, abychom území mohli opravdu poznat, si s pouhou mapou nevystačíme. Budeme se muset zvednout ze židle a vydat se na cestu. A metoda hlubinné abreaktivní psychoterapie, s níž pan Dragomirecký pracuje, je právě takovou cestou. Cestou do hlubin naší psychiky. A není to jen tak ledajaká cesta; představte si území, které je sice čisté a krásné, ale má i svá temná zakoutí zamořená odpadky a toxickým odpadem. Ty vyzařují do okolí v tmavém oparu jedovaté zplodiny, které jsou příčinou řady onemocnění. Kromě toho se z nich šíří i odporný zápach. Toto území je navíc doménou nebezpečných, zlovolných a zákeřných tvorů, kteří na tomto odpadu parazitují a nemáme-li se na pozoru a nejsme-li dostatečně silní, mohou nás kdykoliv napadnout. A nyní si představte člověka, jemuž tato situace není lhostejná, najme si zkušeného průvodce a navzdory všem nebezpečím se na toto území vypraví s tím, že je od toho odpadu vyčistí, aby bylo zase celé čisté a krásné, tak jako bylo na počátku, aby se z něj již nešířily žádné nemoci a aby na nich již nemohli parazitovat ti nebezpeční, zlovolní a zákeřní tvorové. A také aby krajina nebyla již déle zastřena tím tmavým oparem, nýbrž aby ji celou prozařovalo slunce. A když si celou tuto úctyhodnou pouť představíte, tak si můžete učinit obrázek o tom, co to je hlubinná abreaktivní psychoterapie. Ale abyste ji mohla skutečně pochopit, musela byste v sobě nejprve nalézt touhu a pokoru, vyhledat takového průvodce a vydat se na cestu...

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 26.07.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
13.7.2005 13:38:44
Autor:
J. Tkáč


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Dobrý den, musím reagovat na článek, který jsem nyní objevil na internetu.
Pracuji jako psychiatr a psychoterapeut. V podstatě autorka článku má pravdu, a to v několika oblastech. Znám několik hypotéz z oblasti kvantové fyziky, práce ruských vědců, hlavně akademika Šipova a Akimova, zajímám se o kybernetiku, pak disipativné struktury, modely samoorganizace biohmoty, matematiku komplexity, no je toho víc.
Neodsuzuji ani otázku minulých životů a reinkarnace, astrologie a podobně.
Jenže mám pohled i jako lékář a terapeut, proto mám pocit, že absolutistické tvrzení od Ing. Dragomireckého je zavádějící, přinejmenším pro lidi se silnou sugestibilitou. Je to hezky podané a zaobalené pod záminkou vedeckých teorií. Já jako praktik musím říct, že skutečně zásah do traumatických zážitků může spíš naopak uškodit než být k prospěchu věci, zvlášť když jde o člověka.
Taky jsou pac. který to vítají a jsou nadšený z "rýchlé terapie". Na druhé straně odkrytím traumatických zážitků se jim možné lépe chápe ale můžou i o hodně přijít. Důležitá je kvalita života a to co člověk primárně od terapie očekává.
Lidi, které možná Ing. Dragomirecký vyléčil, tak urazili kus cesty, nechtěli ani měnit dosavadný způsob života a když to zrazu udělali tak se věci pohli, a to skutečně může nastat u "kohokoliv a kdykoliv" prostě ve vhodnou dobu.
Člověk není stroj, ve kterém se vymění součástka a pak jede bezvadně. Chce to čas. A i když připustím různé teorie, nic mně neoprávňuje k tomu abych se hrál na Boha a zasahoval do nečeho co trvá roky a po pár sezení vítězoslávně řekl, že je člověk vyléčený a může žít spokojený život.

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 26.07.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
19.7.2005 16:01:47
Autor:
Ing. Andrej Dragomirecký


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Vážený pane doktore,
píšete, že pracujete jako psychiatr a psychoterapeut. Také píšete, že „v podstatě má autorka článku pravdu“ - v čem má pravdu? Autorka článku hovoří o věcech, o kterých nic neví. Vy také sice „neodsuzujete otázku minulých životů“, ale je otázka co těmito slovy myslíte a co o té věci víte. Sám píšete, že „máte pocit“..že atd. Rozdíl mezi námi dvěma je ten, že Vy máte své pocity, kdežto já vím. V tom je ten zásadní rozdíl. Nemusíte hned každého pokláda za primitiva a naivku, který věří všem hloupostem. Přečtěte si mou knížku „Teorie osobnosti“ - jestliže něco znáte z kybernetiky a podobných oblastí, pak by Vám její studium nemělo činit potíže. A chtěl bych Vás upozornit, že to co kniha obsahuje není vymyšleno „u zeleného stolu“, ale je potvrzeno dlouholetou praxí. Nemusíte mi na základě velice zkreslených informací paní Škodové podkládat, že si „hraji na Boha“. Nesmíte posuzovat věci na základě metod jako např. psychoanalýza, které jsou velice primitivní a tam skutečně můžete chodit na sezení roky a ničeho nedosáhnout. Ale to neplatí o Hlubinné abreaktivní psychoterapii. Než ale budete Hlubinnou abreaktivní psychoterapii posuzovat, měl byste si prostudovat příslušnou teorii (ne jen zjišťovat kolik je v knize rovnic, kterým nerozumíte) a pak si s pomocí znalého a zkušeného psychoterapeuta hlubinné abreaktivní psychoterapie vyzkoušet terapii na sobě (zpracovat si nějaké prožité tramua - úraz, nemoc, operaci apod.). Pak by Vaše vyjádření bylo poněkud kvalifikovanější.
Není mi vůbec jasné, na základě čeho se domníváte, že nemohu přijít v rámci psychologie na něco nového. Mohl byste to nějak vysvětlit a zdůvodnit? Na základě čeho se domníváte, že si jen vytvářím „záminku vědeckých teorií"? Pro Vás a Vám podobné bude asi rozhodující, když nějaký akademicky fundovaný psycholog prohlásí, že má teorie je správná. Pak budete moci bez přemýšlení s ním souhlasit. - Řekla to přece „kapacita“ - nebo je to jinak? Jak se potom budete dívat na to, co jste tady napsal?
To, že paní Škodová nemá potřebu o věcech uvažovat, nemusí snad platit pro každého. Je nutné si uvědomit, že paní Škodová píše svůj příspěvek v katolickém časopise a hájí tedy i jeho ideologická stanoviska. Katolická církev dnes už nemá moc upalovat, tak alespoň pomlouvá. Nebo je to jinak?
S veškerou úctou
Ing. A.Dragomirecký

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 26.07.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
19.7.2005 20:31:18
Autor:
D.Valdová


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Vážený pane doktore,
velmi mne potěšilo, že i v odborných lékařských kruzích se najde člověk, který je ochoten připustit možnost reinkarnace.
Omlouvám se předem, pokud jsem příliš opovážlivá, ale ráda bych Vám nabídla terapeutické sezení ve smyslu odstranění dysfunkční poruchy v oblasti písemného projevu. D.Valdová

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 16.09.2005

Název příspěvku:
Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“
Datum:
12.9.2005 13:14:54
Autor:
Kamila Slavíčková


Re: Hlubinná abreaktivní „psychoterapie“

Dobrý den,
našla jsem zcela "náhodou" článek a k němu diskuzní fórum.Mám docela obavy, jestli se vůbec člověk bez titulu k tomuto můžu vyjádřit.Musím přiznat, že nejsem klientem a zatím ani žákem pana Ing.Dragomireckého.Zato jsem udělala to, co neudělala ani paní Škodová(jaká škoda paní Škodová)ani pan doktor.Jednoduše jsem si objednala knihu Psychoterapie I a celou jsem ji přečetla. Rozčílila jsem se sice hned na první straně, ale po přečtení této knihy až do konce musím říct, že investice do této knihy mě nad mé očekávání obohatila.Myslím, že je jednoznačné, že to lidem pomáhá a to je přece na prvním místě.Věřím, že bude v tomto století víc takových lidí jako je pan Ing. Dragomirecký a konečně se pohneme trochu kupředu.Pane inženýre, tímto Vám chci vzkázat, že si vás a vaší práce velice vážím.Ti první to mají hold vždy težší, protože nám musí prosekat cestu.Děkuji Vám za vaši úžasnou knihu a za to že jste.
Kamila Slavíčková

Re: Psychologie dnes

Petr, 11.02.2006

Vazeni,
narazil jsem na tuto diskuzi, ktera me ponekud neprijemne prekvapila.
Ja verim v reinkarnaci, regresni terapii povazuji za metodu, ktera mnohym lidem zarucene pomohla.
Stejne tak si vazim i pana ing. Dragomireckeho, za jeho praci, ktera nepochybne pomohla spouste lidi...
Ovsem me velmi zarazila reakce pana Dragomireckeho a jeho zakyne na nazor jakehosi psychiatra, uverejneny vyse.
Pan psychiatr se vyjadril velmi slusne, bez agrese. Vyjadril pochyby, nabadal k opatrnosti v praci s krehkou lidskou dusi.... A ja, prestoze zastavam metodu regresni terapie, s nim v nekterych bodech musim souhlasit...
Opravnene nabada k opatrnosti... nekdy muze i osvedcena vec skodit, zalezi vzdy na individualite jedince.... V nekterych vecech vyjadruje pan doktor nesouhlas, ale velmi slusne, takze bych i reakci pani Valdove i pana Dragomireckeho cekal mirnejsi, vzhledem k jejich duchovni urovni.... Aspon vice pochopeni..... Neberte to prosim za poucovani, ja sam delam stale v komunikaci s druhymi mnoho chyb tak nechci nijak mentorovat, proto se omlouvam, jestli tak pusobim, chtel jsem pouze vyjadrit muj spontanni pocit, ktery ve mne vytanul.

Presto, ze pana Dragomireckeho povazuji za dobreho cloveka a odbornika a verim mu, tak rict "Vy mate sve pocity, ale ja vim" mi pripadne hodne nestastne.... Ja sam tedy opravdu nevim, spise citim, tusim, verim.
I sam tibetsky dalajlama je velmi pokorny clovek, ktery casto prizna, ze neco nevi.... tezko by rekl neco takoveho....
Co se tyce narazky na pisemnou dysfunkci (pani Valdova), prijde mi to take nestastne agresivni, vzhledem k tomu, ze z vlastni zkusenosti vim, ze kdyz clovek pise na klavesnici, a soustredi se na vyjadreni nejake myslenky, casto si splete nejakou klavesuale to neni prece duvod k takove reakci. ... ja sam zde urcite budu mit radu hloupych chyb, ale snad to nevadi, snad je obsah toho, co Vam chci rict prednejsi.... ale to neni prece duvod k takove reakci.
Jinak, presto, ze me to trochu zarazilo, nic to nemeni na tom, ze povazuji pana Dragomireckeho za dobreho cloveka a preji mu mnoho uspechu v jeho praci, ktere tolika lidem pomohla najit cestu.
Preji Vam krasny den.

Re: Psychologie dnes

Petr, 11.02.2006

no, vida, hned jsem ve svem prispevku nasel radu preklepu, dokonce se mi tam jedna veta dvakrat opakuje.... ale snad se kvuli tomu jeste nemusim lecit.... a prece to snad ani nevadi, ne?
Ale ted uz doopravdy krasny vecer.

Re: Psychologie dnes

Eva, 25.02.2006

Milá Dalino a Andreji,
držím Vám palce v té /nejen / verbální přestřelce, hlavně klid a nedat se vytočit. O to v oboru vystudovaným odborníkům jde, aby vás rozhodili a donutili občas i k mírně alergickým reakcím. Tudy potom vede cestička ke zpochybňování veškerých vašich výroků ,názorů a celé HAP, následně i duchovní úrovně... Je to o starém a známém, že "účel světí prostředky".
Přeji nám všem hodně úspěchů v HAP!

Re: Psychologie dnes

Milan scucka, 9.10.2005

Vazeni,
chci jen rici proc zbytecne diskutovat a plane polemizovat.Prestante se
na chvili drzet toho co vas ve skole naucili.Zahodte sve obavy a strach
zkuste terapii projit a nemusite jit do minulych zivotu.Projdete svuj zivot pozpatku z terapeutem,ktery vas provede nehypnotickou terapii a budete mit vlastni zkusenost a ne domenku.Verte, ze to stoji zato delam tyto terapie 10 roku a na sobe mam zpracovanych stovky hodin.Pak nepotrebujete slova,budete to proste vedet a nemusite nikomu oponovat.Nebude O CEM.

M.Scucka

Re: Psychologie dnes

Dalimila Valdová, 11.02.2006

Vážený Petře.
Ať čtu jak čtu svůj příspěvek v této věci, nic agresivního v něm neshledávám. V první části vyjadřuji radost nad tím co čtu. Ve druhé části nabízím pomoc s tím, co čtu a co vidí každý. Co je na tom, prosím, agresivního?
Zdraví Dalimila Valdová