 |
 |
|
Neschopnost nalézt partnerský vztah Jiná žena popisuje, jak touží založit rodinu a žít spokojený život s manželem a s dětmi. Prožila několik dlouhodobých, spokojených vztahů s mužem. Ale vždycky, když přišla řeč na svatbu a založení rodiny, tak si našla nějaký důvod, proč kvapně vztah ukončit. Vždycky to udělala, ale nedovedla si to nějak skutečně zdůvodnit. ...V regresi si vybavila několik nepříjemných prožitků z dětství, ale pořád nebylo jasné, oč skutečně jde. Pak si ale vybavila následující událost: ..."Je válka. Jsem na nějaké tancovačce, kde jsou vojáci. S jedním si padnu do oka. Tancujeme spolu. Je to zvláštní. Je cizí, ale když mě chytá za ruku, připadá mi, že to tak děláme pořád. Je nám spolu dobře. Myslím si: Mám tě strašně ráda. Nikdy tě neopustím, chci být pořád s tebou. Myslím to vážně. Nikdy nikoho jiného nechci. Všude okolo je válka, ale nám je spolu dobře. Pak jdeme, utíkáme do nějaké tmavé místnosti. Je to sklep. Bombardují. Mám strach. Bojím se, co je s mojí rodinou. Chci domů, nemůžu, jsou nálety. Konečně končí. Rozloučíme se. Pospíchám domů. Najednou padám, nevím proč. Jen nějaká rána. Trochu mě píchlo na hrudníku. Mám strach, nemůžu se nadechnout. Bolí to. Padám k zemi. Pak je úleva. Už se ničeho nebojím. On jde na letiště. Neletí. Sedí tam dlouho. Je naštvaný, že jsem chtěla jít domů. Slibuju mu to znovu. Nikdy tě neopustím. Pak se už jen těším zpátky na svět. Plánuju se znovu narodit. Hledám tu rodinu"... V tomto případě se ukázalo fungování tzv. postulátů – tady v podobě slibů, které bylo potřeba správně časově zařadit, aby ji dále neovlivňovaly a nekomplikovaly jí život. Další příklady... |
 |
||
|