 |
 |
|
Neschopnost najít si partnera k založení rodiny Dospělá žena se v životě setkávala s muži, kteří ji chtěli jen pro tělesné potěšení. Když jim ho dopřála, přestala je zajímat. O vážnějším vztahu se nedalo ani mluvit. Při hovoru o mužích se vyjadřovala následovně: "Žádného chlapa už nechci ani vidět, jsou všichni pěkně hnusní, frajeři, pokrytci, děvkaři" ... Ve skutečnosti by však přece jen ráda poznala někoho, s nímž by mohla založit rodinu a pořídit si děti. Z toho důvodu přišla na sezení. V regresi našla příčinu. ...Vybavila si událost z doby před tisíci lety: ... "Vidím město. Muslimské. Mešity. Stojím na kopci. Dívám se na něj. Jsem muž, krásně oblečený. Mám velikou moc. Všechno je tady moje. Zlato, paláce, všechno je moje. Všude krásné sloupy, zlato a krásné ženy. Mám hodně žen. Jsou moje. Můžu si s nima dělat co chci. Jsou můj majetek. Nemají žádná práva. Mám i děti. Ty jsou se ženami. Nezajímají mě. Mé manželky. Jsou všechny spolu. Zahalené, vidím jen oči. Kupuju si je. Kolik chci. V bohatých rodinách. Pro potěchu. Sbírám je. Jsou to věci. Nemám je rád. Chci po nich jen sex. To mi stačí. Jen pro potěchu. Stárnou. Nezajímám se, co je s nima dál. Mám zase mladší. Spousty žen. Když přijdu, vidím jen oči. Jinak jsou celé zahalené. Všechny v očekávání hledí na mě. Mé manželky... Když mě nezajímají, jsou odložená věc. Nikdo je nemá rád. Neubližuju jim fyzicky. Týrám je psychicky. Beru jim děti. Syny učím bojovat, dcery prodávám... Sbírám je jak známky. Mám moc, peníze. Můžu si cokoliv koupit. Nemám k nim žádný vztah. Využívám je jen k sexu. Jednou, dvakrát, než mě omrzí. Pak je nepotřebuji. Mám další. Dál se o nic nezajímám. Mám na to lidi... Jsem obchodník. Nikdy neválčím, jen prodávám a kupuji"... Další příklady... |
 |
||
|