Diskuse s návtěvníky
Na této stránce si můete pročíst zodpovězené dotazy. Pokud máte dalí náměty či zkuenosti, které by mohly být ostatním
uitečné, polete mi je z části kontakt. Nevim si rady Kopecka, 14.05.2003 Vazena pani,
prosim o radu, ktera se tyka me 17 lete dcery.
Pred rokem se doslova zblaznila a zacala aktivne cvicit a posilovat kazdy den a nektery den i 2x. Odmitala normalni stravu a jedla jen zeleninu, ovoce a kureci maso. Tvrde trenovala, chtela se uplatnit ve sportu. Nedala si rici, ze je to nezdrave a ze nemame penize na trenery. Po asi pul roce, kdyz jsme ji na to nedavali penize - prestala, ale zase spatnym zpusobem. Rika, ze duvodu bylo vice - nas zaporny postoj (vcetne financi), jeji unava z takoveho zaprahu a snad i neschoda s divkou, ktera ji pomahala s cvicenim.
V dobe jejiho cviceni byla velice uzavrena, nekomunikativni, nakonec nestihala a zacala chodit za skolu (gymnasium).
Jakmile prestala cvicit, zacala jist, ale velke mnozstvi. Asi za 2 mesice, kdy velice rychle nabirala, jsem zjistila, ze zvraci. Vzdy jsme spolu mely velice kamaradsky vztah - a tak jsem s ni opet o vsem mluvila a opet postavila jeji problemy na 1. misto. Resili jsme vse s lekarkou v Motolske nemocnici. Tento problem se asi po 3 mesicich zvladl, ale byla stale unavena a mela problemy s rovnovahou. Zacaly se ji objevovat po stranach svetelka a mzitky. Byla na vysetreni - az v tunelu, meli podezreni na nador na mozku,... Potrvdila se jen vada na ocich- druzy. Ted je stale unavena, stale nejaka nemoc.
Vse resime s lekari, ti nic nenasli a tak jsme se dali na alternatini medicinu. Nyni homeopatika, rejky, atd. Trochu je lepsi i vaha se zlepsila, ale stale ji neco boli a lekari ji posilaji od certa k dablu.
Prosim pokud by vas neco napadlo, zda by jste me mohla odepsat.
Moc dekuji,
Kopecka Re: Nevim si rady
Dalimila Valdová, 16.05.2003
Dobrý den. Byla bych ráda, kdybyste mi poslal svou emailovou adresu. Domluvíme se na možnostech řešení situace vaší dcery. Myslím, že by se jí nezamlouvalo, kdybychom o ní vedli debatu takto veřejně. Napsat můžete na adresu: dalina.real@menea.cz, nebo můžete psát přímo ze sekce Autorka stránek. Zdraví Dalimila Valdová Re: Nevim si rady
Smidova, 19.05.2003
Vázená paní, ráda bych se na Vás obrátila s žádostí o radu. Jsem 22 let vdaná, manželství nebylo vždy jednoduche, tak asi jako každé jiné. Mám dceru, dobrou práci plno přítel, ale přesto mi nejde nějak žit v poklidu. Před třemi lety jsem oslavila 40 let, a v tu dobu jsem si uvědomila, že jsem stará, tlustá, a tak nějak zbytečná. Tuto depresi jsem ale zvládla, zhubla 25 kg, začala se mít ráda a pohled na svět se rozjasnil.jenže..tento muj přerod nesl dost těžko manžel. Je podnikatel, zemědělec, dost jsem mu i při své práci pomáhala, jenže nikam jsme nejezdili, do roka pár zábav a plesu, a to bylo vše, a já si náhle uvědomila,, že takto nechci žít. Je velice žárlivý, nemohu jít sama, třeba do kina, do divadla, ani jet za svými kamarádkami. Kdysi jsem mu dala důvod k žárlení, dá se tedy říct, co bys chtěla, ale je to čím dál tím horší. Zaměřila jsem se tedy na svou karieru. Postoupila na vedoucí místo, a on nerespektuje ani mé pracovní povinnosti.Vždy byl spíš v mém stínu, zdá se mi že mu to tak i vyhovuje. Nemusí se o nic starat, od úřadů počínaje až po finance, kdy si opravdu nemůžeme na nedostatek stěžovat.Ale já najednou zatoužila po klidu a svobodě. A on nyní se nemůže vyrovnat s tím, že jsem na něm nezávislá, a to jak citové tak i ekonomicky. Dcera má svého přítele a svuj život, a já si připadám dost omezovaná, a to jen díky tomu že požaduje abych se věnovala hlavně jeho potřebám, on sám mé problémy nechce vnímat, a věřte že při mé práci jich je dost.Unavuje mě neustále bojovat o místo na slunci a bojovat o svuj klid, potřebuju klid k práci a ne ke konci pracovní doby dostat neurozu z toho co zase bude doma za scény, neustále mi kontroluje čas kdy přijedu domů, s kým mluvím, jak mluvím, kontroluje mi mobil. Zkoušela jsem odejít, odstehovala jsem se, bohužel však dcera měla úraz a já se musela vrátit. Když jsem byla sama tak jsem si uvědomila, že na něj začínám být alergická a svým způsobem se ho i bojím, a v tom se nedá žít. Mám plmo přátel, ale on odmítá se s nimi scházet, a nechce abych se s nimi scházela i já, pokud však si uhádám setkání s nimi, následuje trest v podobě scén a hysterie. Nevím jak dál a co s tím. Zkoušela jsem s ním mluvit, přesvědčovat, křičet .............ale není to platné, týden se udrží a pak se vše vrátí do starých kolejí. Vím že ho nemiluji, a nejsem si jistá jestli jsem ho kdy milovala. Ale zvyk je železná košile, i když mě tento stav ubíjí. Nemáme si už co říct, krom jeho podnikání, dělám mu účetnictví, zvykla jsem si i na to že jsou pro něj důležitější cizí lidi, nikdy třeba nevzal holku na výlet, na dovolenou. Dárky k narozeninám a k vánocům neřešil, aby byl klid tak je za něj kupovala napřed jeho sestra a dnes dcera.Já vím že nejsem dokonalá, mám plno chyb, ale kdo je nemá, lidi mě berou jako velmi vtipnou a společenskou, a dost vyhledávanou společnici. V práci jsem pro všechny ženská co umí, a pomůže, ale doma........... jen bojovnice o svá práva.Nechci ale svalovat vinu jen na druhé, dochází mi že mám asi nějaký divný postoj ke vztahum , nevím, mám pocit že nedokážu mít ráda, snad jen v počátku......pak se vše vytrácí, a já nevím co s tím. asi je chyba ve mě. Prosím tedy o radu zda by mi regrese mohla nějakým způsobem pomct. Děkuji předem, a přeji hezký den Re: Nevim si rady
Dalimila Valdová, 20.05.2003
Vážená paní Šmídová. Regresní terapie Vám jistě může pomoci řešit Vaše problémy. Pokud se chcete přímo domluvit na sezení, posílám volný termín
9.6. a další 19.6. Ozvěte se na mou emailovou adresu: dalina.real@menea.cz nebo na telefon 603186137. Můžeme se dohodnout i na jiném termínu. Zdraví Dalimila Valdová |