Diskuse s návštěvníky

Jsem v pasti

Dana, 3.06.2004

Vážená paní inženýrko,
ani nevím jak přesně popsat svůj problém.Je mi 17 a připadám si strašně odporná,ztracená a k ničemu.Neustále mám deprese,před lidma ve škole i v okolí jakoby neustálou trému,napětí a vnitřní "strach".Neustále se mi potí ruce a kvůli tomu se cítím strašně nepříjemně.Omezuje to nejen mě(nechci si kvůli tomu hledat kluka),ale i mé přátele-všemožně se vymlouvám,abych jen nemusela na narozeninové oslavy(kde se gratuluje) a na různé akce,kde bych mohla potkat nové lidi(představování).Tento problém mě drtí už nějkolik let a já nevím co s tím a na koho se obrátit.V posledních týdnech jsem jedna velká depka.Párkrát jsem se přejedla a pak to ze zoufalství vyzvracela.Teď se mi neustále mírně točí hlava a mám myšlenky na sebevraždu.Vím,že bych prostě ještě chtěla žít,ale sotva si uvědomím jak jsem děsná,brečím a mám pocit,že promě není jiné východisko.Matce jsem řekla,že se necítím psychicky zrovna nejlíp a ona mi poradila,ať si zavolám na linku důvěry.Ale já vím,že to nepomůže.maximálně se stydím se se svým problémem někomu svěřit.Navenek se chovám normálně,ale uvnitř křičím.Není to banalita,jak se může někomu zdát.Nevím co dál...
Budu ráda když mi odpovíte na mou emailovou adresu.Děkuji...Dana