Bolest břicha

Na terapii přišel asi třináctiletý hoch. Trpěl velikým problémem. Velmi často a intenzivně prožíval křečovité bolesti břicha. Těmito bolestmi trpěl od malička. Prošel řadou lékařských vyšetření a procedur, ale výsledek byl ten, že ho označili za zdravého. Prý mu nic není a jen si vymýšlí, aby byl středem pozornosti a nemusel chodit do školy.

Začali jsme tak, že jsem po něm chtěla, aby si vybavil, kdy ho naposledy bolelo břicho. Nebyl to problém. Bylo to včera. Prošel si událost, kdy babička připravila večeři, kterou s chutí snědl. A za tři hodiny se objevily křeče v oblasti žaludku. Nezvracel, neměl průjem ani zácpu, jen ty křeče.

Šli jsme dále ke starší události. Vybavil si dobu asi před rokem, kdy je ve škole a najednou ho začíná bolet břicho. Bolesti byly tak silné, že musel odejít domů. Ale zase nikde žádná příčina.

Šli jsme ještě ke starším věcem. Vybavil si postupně několik událostí, kdy je na prázdninách, pak když hraje fotbal, ale pořád nikde nic, co by skutečně bolest působilo.

Pak najednou začal popisovat zajímavou událost.

...„Jsem malé mimino. Ležím na nějakém studeném stole. Je mi zima, mám strach. Co se mnou budou dělat? Kde je maminka? Je strašně daleko. (přitom stála kousek od něj) Slyším, jak někdo něco říká. Od té doby tam něco mám. Na tom žaludku. Něco tam zůstalo. Jsou to slova. Toho pána, co stojí vedle maminky. A pak už mě to bříško někdy moc bolí“...

Opakovaně jsme procházeli onu událost. Uvědomil si, že má dva měsíce a je na běžné pediatrické prohlídce. Byl tam nahatý, kvůli vyšetření, měl strach, byla tam zima. Pak si uvědomil, že doktor říká mamince: „Až začne jíst zeleninku, bude ho asi bolet bříško“. Myslel tím, až bude přecházet z výlučně mléčné stravy na zeleninové polévky. Neřekl to ve zlém, jen v dobré snaze maminku upozornit na to, co může přijít. Jenže náš malý Jarda to vzal doslovně. Od té doby se touto větou řídil.

Pro kontrolu jsme prošli znovu všechny dříve nalezené události a on si uvědomil, že ho vždycky bolelo břicho v souvislosti s tím, když někdo mluvil o tom, že bude jíst zeleninu. Např. maminka řekla, ať si vybere ze zeleniny rajče nebo papriku a už to bylo. Babička řekla, že mají dobrou zeleninovou polévku k večeři a o bolesti bylo postaráno.

Tyto výroky, zapsané do paměti ve stavu zúženého vědomí fungují jako postuláty. Člověk se jimi řídí, aniž by si to uvědomoval. V regresi je možné takto vyhledat událost, kde vznikly a zabránit tomu, aby dál fungovaly a negativně člověka ovlivňovaly.

Na tomto sezení byla zajímavá ještě jedna věc. Trvalo jen 45 minut. Po dobu šesti let od regrese se žádný problém v souvislosti s bolestí břicha neukázal.

Seznam dalších případů naleznete zde.